Zajímavosti z elektráren Karlovarského kraje
Dne 19. Dubna 2011 jsem se zúčastnil oborových dnů ze zeměpisu na Gymnáziu a obchodní akademii Mariánské Lázně, kde studuji. Důvodem proč jsem si vybral zeměpis bylo téma - Energetika Karlovarského kraje. Plán exkurze byl v pěti bodech : vodní dílo Skalka, lokalita Bublák u Milhostova (jako zajímavost KV kraje), větrná elektrárna Horní Částkov, paroplynová elektrárna Vřesová a výhled na důl Družba. Nyní bych shrnul všelijaké zajímavosti, které jsem se dozvěděl …
Vodní dílo Skalka
Vodní nádrž Skalka byla vystavěna na Ohři v letech 1962 až 1964. Hlavním důvodem bylo zlepšení toku Ohře. Za Skalkou se na Ohři nacházelo hodně průmyslu, převážně těžebního a energetického, který potřeboval dost vody i v letních měsících kdy byl průtok přirozeně malý. Hráz je sypaná, měla dva návodní betonové líce, dva rozstřikovací ventily a zdvihající se ocelový segment. Skalka se potýká s několika problémy, jedním jsou sinice – Skalka je jedna z nejhorších lokalit v ČR. Dnes na sinice není žádný ověřený (ekologický) přípravek, který by jejich počet redukoval, ale za totalitního režimu byl tento problém řešen modrou skalicí. Další problém byl se rtutí, která se sem kdysi dostala přítokem z Německa – dnes je už jen ve stopovém množství v dravých rybách. V letech 1998 až 2000 byla provedena modernizace – místo jednoho návodního líce (na jižní straně přehrady) byla postavena malá vodní elektrárna a klapka. Druhý návodní líc je starý a letos v květnu se bude dělat nový. Vodní elektrárna má dvě Kaplanovy turbíny o maximálním výkonu generátorů 2×350 kW (Wikipedia uvádí 370 kW ale pravdivější bude výrobní štítek generátorů na fotce). I když je výkon 700 kW na vodní elektrárnu malý, je to nejvýkonnější vodní elektrárna v KV kraji. V ten den, když jsem tam byl, měl jeden z generátorů výkon 102 kW, ale to na Skalce byla zimní hladina (která se letos sníží ještě o 2 metry kvůli opravě návodního líce) a průtok 6,25 m3/s. Veškerá zařízení se ovládájí dotykovým displayem či po internetu.
Tip: Kompletní fotogalerie a popisy fotek jsou zde
Bublák
Jedná se o největší vývěr oxidu uhličitého ve střední Evropě – 6 000 litrů za minutu. Nachází se mezi obcemi Milhostov a Vackovec
Tip: Kompletní fotogalerie a popisy fotek jsou zde
Větrné elektrárny v Horním Částkově
Projekt stavby jakékoliv větrné elektrárny trvá přibližně 5 let – převážně jde jen o papírování, přípravy základu cest a kabelů jsou hotovy do 3 měsíců a dva dny na to větrná elektrárna stojí. Výška zdejších elektráren je 150 metrů (105 m po střed otáčení a 45 m průměr rotoru) . Elektrárny jsou převodovkové automatizované, to znamená, že generátor se otáčí bez závislosti na rychlosti rotoru. Výkon generátoru je 2 MW při rychlosti větru 10,5 m/s což je 15 otáček za minutu (obvodová rychlost je tedy 255 km/h !) V KV kraji je celkový výkon větrných elektráren 36 MW. Tři listy (to, co se otáčí) s délkou 44 m jsou z kompozitního materiálu s uhlíkovými vlákny váží 36 tun (dohromady) . Jsou prohnuté směrem od tubusu protože nápor větru je může snadno ohnout. Každý list který je v nejširším místě široký asi 3,5 metru (ač se to nezdá) je roztáčen takovým způsobem, že motor s výkonem 7 kW společně s hydraulickou soustavou natočí list plochou proti větru při rychlosti 3 m/s a zastavuje se pneumatickou brzdou při rychlosti 25 m/s. Zajímavé je, že generátor produkuje stejné množství elektřiny při rychlosti větru 11 m/s či 24 m/s. Bezvětří (0 až 3 m/s) je jen asi pětkrát do roka. Strojovna váží asi 68 tun. Tubus má u země průměr 4,5 metru a nahoře 3 metry. U ukotvení strojovny, v mezikruží profilu tubusu, jsou tři dvoutunové závaží pro vyrovnání s poryvy větru. Cena takovéto větrné elektrárny se pohybuje okolo 80 milionů Kč, například generátor stojí 8 milionů Kč. Návratnost s úroky půjčky se pohybuje v rozmezí 8 až 12 let, životnost elektrárny je asi 25 let. Pojištění stojí 300 000 Kč ročně. Na výrobu těchto elektráren se podílely převážně české firmy, a spotřebovalo se tolik elektrické energie, jako vyrobí tato elektrárna za 18 měsíců. Uvnitř tubusu je výtah, kterým trvá cesta nahoru 8 minut, nebo lze lézt po žebříku asi 50 minut (přece jen je to 105 metrů) . Uvnitř jsou mezipatra, a zajímavostí je žebřík, který je přichycen k ocelovému tubusu magnety. Celkem je zde 130 různých čidel kontrolující stav elektrárny, a celá elektrárna lze ovládat po internetu. Větrné elektrárny mají i nějaké odpůrce, kteří se rádi opírají o tvrzení, že větrné elektrárny jsou hlučné, nebo že zabíjejí ptáky a netopýry. Jediné, co slyšíte když jste přímo pod elektrárnou, je pravidelné svištění vzduchu, a co se týče úhynu zvířat, je to jeden pták a dva netopýři ročně.
Tip: Virtuální prohlídka elektrárny
Tip: Kompletní fotogalerie a popisy fotek jsou zde
Parolpynová elektrárna Vřesová
Úpravnu uhlí a paroplynovou elektrárnu Vřesová vlastní společnost Sokolovská uhelná a.s., která je největším nezávislým výrobcem elektrické energie v ČR se ziskem cca 1,5 mld. Kč ročně. Vytěží 8,5 milionu tun uhlí ročně, z toho 4 miliony tun uhlí jdou do Vřesové, kde se vyrobí až 400 MW elektrické energie. Natěžené uhlí o velikosti až 300 mm se drtí a třídí na tzv. „podsítnou“ frakci (pod 50 mm) která jde do normální tepelné elektrárny (také v objektu úpravny a paroplynové elektrárny) a na frakci 50 až 80 mm která se zplyňuje. Vloni skončila briketárna a jako náhrada se prodává uhelný prach (o velikosti částic hladké mouky). Vedlejší produkty zplynění uhlí jsou dehty, oleje, sirovodík a oxidy síry, ze kterých se vyrábí krev chemického průmyslu – kyselina sírová. Sokolovská uhelná plánuje i získávání germania z uhlí, jeho produkce by byla asi jen jedna tuna ročně. Plyn, který je výsledkem zplynění a čištění je spalován ve dvou spalovacích turbínách a teplo, které zde vzniká, mění vodu v páru, která pohání další dva, tentokrát parní turbogenerátory. Všechny generátory paroplynové elektrárny jsou v jednom uzlu – mají jeden společný transformátor. Obsluha paroplynové elektrárny je jen 37 pracovníků. Ve velíně pracuje 5 lidí. Vřesová vyrábí jen tolik energie, kolik je potřeba v přenosové soustavě plus energii, kterou spotřebovává Sokolovská uhelná na ostatní procesy (cca polovina vyrobené energie). Další zajímavostí je pojistka proti blackoutu (přetížení rozvodné sítě) – dokáže skokově snížit výkon o 200 MW.
Zplynění: Nejlépe si zplynění uhlí lze představit jako hoření uhlí za nedostatku kyslíku a přetlaku vodní páry, vzniká tak plyn, jehož významnou částí je metan. Vznikají však i pro ekologii při spalování nežádoucí plyny jako je sirovodík či oxid sírový, který se využije k výrobě kyseliny sírové. Kdo chce víc než stručnost, odkazuji na informace které sepsal pro nás pan Ing. Bučko .
Tip: Kompletní fotogalerie a popisy fotek jsou zde
Vyhlídka pískovec - důl Družba
V dole Družba skončí těžba letos. Až skončí těžba v dole Jiří, vznikne velké jezero (11 km2) které bude zatápět přepad Ohře (jarní tání sněhu a podzimní srážky) přes 6 let.
Tip: Po kliknutí na panorama se zobrazí v plné velikosti (toto je nmenšený náhled)
Závěrem bych rád poděkoval níže uvedeným lidem a doufám že jsem v článku udělal minimum chyb či omylů (nejlépe žádné)
PODĚKOVÁNÍ:
p. Novohradský a Povodí Ohře,
státní podnik - ukázka a výklad o VD Skalka
p. Jozefy a společnost KV Venti s.r.o - ukázka a výklad o větrných
elektrárnách v Horním Částkově
p. Ing. Bučko a společnost Sokolovská uhelná a.s.- ukázka a výklad o
Úpravně uhlí a paroplynové elektrárny Vřesová
p. Mgr. Kučera - organizování celé exkurze a výklady o zajímavostech i
mimo hlavní téma
p. Mgr. Pudil - doprovod a vhodné otázky
spolužák M. Pinc - některé fotografie a výpisky s zde použitýmy daty
Jakub
Krejčí, 28.dubna 2011
jakukrej@gmail.com
Odkazy: